|
|
Toxické vztahy
Rausová, Terezie ; Rodek,, Václav (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své tvorbě pracuji už nějakou dobu s tématy, jako je antropocén, parazitismus, symbióza a environmentální úzkost. Ohledávám a zachycuji společensko-ekologickou situaci. Ironizuji sebedestruktivní chování moderních lidí ve smyslu ohrožování základních životních funkcí a varuji před otravou prostředí, které hraje nenahraditelnou roli pro život budoucí generace. Inspiračním zdrojem jsou mi science-fiction příběhy, které se často zabývají apokalyptickou vizí. Výchozím médiem je pro mě po celou dobu studia malba, kterou stavím na výrazné a fluorescenční barevnosti. Formálně jsou malby tvořeny akrylovou barvou a sprejem na plátno. Výstupem bakalářské práce je série velkoformátových obrazů, doplněná menšími formáty, která by měla upoutat svými neonovými barvami a na první pohled vtáhnout diváka do jedovaté, toxické zóny. Instalace by měla diváka znepokojaovat a nenechat chladným ve spojitosti postavení člověka v rámci společenského a přírodního systému.
|
|
|
Doba X
Němec, Jakub ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Bakalárska práca Doba X je autorský sci-fi príbeh o dokonalej spoločnosti nedefinovanej budúcnosti, ktorá je vybudovaná na nevyhnutnej globálnej genocíde v prospech existencie života na planéte. V práci analyticky skúmam vznik a vývoj novej spoločnosti, globálne ekologické zmeny, etický kodex a pozíciu umenia v tomto systéme. Na teoretickú platformu aplikujem vizuálnu identitu fiktívnej spoločnosti.
|
|
|
So far so good
Rariga, Branislav ; Mazanec,, Martin (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Dystopická hra inšpirovaná detskou hrou monopoly, ktorá svojim obsahom, pravidlami, vizuálom atď. metaforicky simuluje, ironizuje alebo kritizuje a zároveň poukazuje na problematiku kapitalistickej spoločnosti či už v osobnom alebo pracovnom / korporátnom živote jednotlivca, a jeho dopad na spoločnosť a jej vývin.
|
|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
|
Žánr dystopie v současné literatuře pro mládež
Váchová, Kateřina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Soukupová, Klára (oponent)
Práce je zaměřena na žánr dystopie v literatuře pro mládež a jeho využití v hodinách literatury. V prvních kapitolách se práce zabývá funkcí literatury pro mládež, oblíbenými žánry zejména v posledních deseti letech, žánrem dystopie a utopie a komparací dystopické fikce a dystopické reality. Hlavní náplní práce je didaktické zpracování tematického celku na téma dystopie, které zahrnuje šest vyučovacích hodin. Jeho výsledkem je pak využití žánru dystopie na základních školách v rámci literárních hodin.
|
|
|
Kritický a čtenářský ohlas diverzity v young adult literatuře
Hetešová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kritickým a čtenářským ohlasem sexuální a rasové diverzity v literatuře. V první řadě se snaží definovat pojmy Blíže popisuje specifika této literární kategorie a jejích čtenářů spolu žánrů Zaměřuje se také na diverzní reprezentaci rasy a sexuality v literatuře pro ásledně analyz Aréna smrti ové Šest vran Leigh Bardugho včetně jejich českého i zahraničního mediálního ohlasu Práce íla je brán v čtenářský i kritický komentář k tématu vybraných diverzit. Českou mediální scénu zastupuje v této práci knižní uživatelský , literárně zaměřené časopisy Pevnost a XB zpravodajský .cz. Zahraniční ohlas reprezentuje čtenářský literární rubriky časopisů The New York Times, Publishers Weekly a KIRKUS. Cílem práce je zjistit, jak velký je ohlas na rozmanitost témat diverzity literatuře uživatelských, tak profesionálních názorů určuje váhu, ktero dnešní době klade na knižní hodnocení.
|
|
|
Téma manipulace v románech Nineteen Eighty-Four George Orwella a Catch-22 Josepha Hellera
RAUSCHER, Tomáš
Cílem této diplomové práce je analýza motivu manipulace v nejznámějším antiutopickém děl dvacátého století, a to v románu Nineteen Eighty-Four od britského autora George Orwella a v protiválečném, satirickém románu Catch-22 od Američana Josepha Hellera. Práci otevírá kapitola, zabývající teoretickými východiska práce. Tato část stručně pojednává o pojmech spojených s analyzovanými romány. Následující část představuje autory analyzovaných románů, jejich cesty životem a vývoj vedoucí k tvorbě jejich nejslavnějších románů. Poslední dvě kapitoly práce obsahují vlastní analýzu děl, z nichž první v řadě je Orwellův román, následovaný Hlavou 22. Závěrem autor porovnává manipulaci v obou dílech. Při sledování manipulace v těchto dílech se autor práce zaměřuje jak na její společenské dopady, tak i na to, jakým způsobem ovlivňuje jedince ve světech vytvořených Orwellem a Hellerem.
|
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
Toxické vztahy
Rausová, Terezie ; Rodek,, Václav (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své tvorbě pracuji už nějakou dobu s tématy, jako je antropocén, parazitismus, symbióza a environmentální úzkost. Ohledávám a zachycuji společensko-ekologickou situaci. Ironizuji sebedestruktivní chování moderních lidí ve smyslu ohrožování základních životních funkcí a varuji před otravou prostředí, které hraje nenahraditelnou roli pro život budoucí generace. Inspiračním zdrojem jsou mi science-fiction příběhy, které se často zabývají apokalyptickou vizí. Výchozím médiem je pro mě po celou dobu studia malba, kterou stavím na výrazné a fluorescenční barevnosti. Formálně jsou malby tvořeny akrylovou barvou a sprejem na plátno. Výstupem bakalářské práce je série velkoformátových obrazů, doplněná menšími formáty, která by měla upoutat svými neonovými barvami a na první pohled vtáhnout diváka do jedovaté, toxické zóny. Instalace by měla diváka znepokojaovat a nenechat chladným ve spojitosti postavení člověka v rámci společenského a přírodního systému.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
host ::
RSS.